V současné době je na světě stále asi pětina obyvatel negramotná, přičemž dvě třetiny z nich jsou ženy a přibližně 67 milionů dětí nechodí do školy. Tento smutný fakt se snaží připomenout Mezinárodní den gramotnosti, který se slaví každodoročně 8. září již od roku 1966.

Proč je gramotnost důležitá?

Je mnoho důvodů, proč je gramotnost obyvatelstva důležitá. Nejde jen o základní schopnost čtení, psaní a počítání, ale o další návaznosti, které právě s gramotnosti souvisí.

Gramotnost je nezbytná k tomu, aby se člověk dovedl orientovat ve světě, znal svá práva a aktivněji se postavil podmínkám, které jej drží v bídě. Gramotnost umožní, aby si lidé mohli přečíst varovné nápisy na chemickém hnojivu či aby se dozvěděli o vládním sociálním programu a dovedli se do něj přihlásit.

Docházka do školy je navíc jednou z nejlepších forem prevence proti dětské práci. Gramotnost pomáhá snížit dětskou úmrtnost, dosáhnout rovnosti žen a mužů, vymýtit chudobu či omezit růst populace. Gramotnost je jedním ze základních stavebních kamenů inteligence národa.

Gramotnost ve světě

Nejvyšší gramotnost vykazuje Evropa, Severní Amerika a Austrálie (80%), nižší pak arabské státy (70%) a země jižní Asie či subsaharské Afriky (60%).

Nejnižší gramotnost okolo 53% má skupina nejméně rozvinutých zemí. Největší počet negramotného obyvatelstva žije sice v Asii, relativně nejvážnější je však situace v subsaharské Africe. Právě do Afriky spadá desítka zemí, kde více než polovina lidí neumí číst a psát. V Mali je gramotná přibližně čtvrtina lidí starších 15 let, v Burkině Faso, Nigeru, Čadu, Etiopii a Guinei je to kolem třetiny. Méně než polovina dospělého obyvatelstva je gramotná v Guinei, Sierra Leone, Beninu, Senegalu a Gambii. Jedenáctou zemí s nadpoloviční negramotností je nejchudší země Karibiku – Haiti.

Malou útěchou je, že děti a mládež jsou stále vzdělanější než jejich rodiče, což platí zejména pro dívky. Za posledních dvacet let se gramotnost zvýšila o 4% u chlapců a 8% u dívek, často díky zrušení školních poplatků a všestranné podpoře od vlád, místních i mezinárodních organizací.

Ačkoliv dívky rychle dohánějí chlapce (a v některých zemích je dokonce lehce předhánějí), stále tvoří ženy a dívky celé dvě třetiny všech negramotných. Největší nerovnost pak nalezneme v jižní Asii, kde 73% mužů umí číst a psát, zatímco u žen je to jen 51%.

Nové druhy gramotnosti

Dříve byl za gramotného považován ten, kdo uměl číst a psát. Spolu s rozvojem a šířením vzdělanosti se tato dovednost začíná považovat v západním světě za samozřejmou a proto se setkáváme nově i s gramotností čtenářskou (literární), matematickou (numerickou), počítačovou (informační), technickou, přírodovědnou, dále pak mediální, demokratickou či například tržní.

Upozorňuje se také na to, že mnoha Čechům chybí tzv. „funkční gramotnost“, tedy dovednost uplatňovat nabyté vědomosti v reálném životě.

Znamená to, že gramotnost se v tomto smyslu nevztahujeme pouze ke čtení a psaní, ale celkově k získávání vědomostí a jejich uplatňování.