Jaké druhy rýže vám přináší privátní značka Varoma a k čemu se jednotlivé typy hodí?
Podlé délky zrn se rýže dělí na dlouhozrnnou, na tu se středně dlouhými zrny a na rýži krátkozrnnou. Pro dlouhozrnnou variantu jsou typická zrníčka v délce 6-8 mm. Typickým příkladem dlouhozrnné odrůdy je např. rýže basmati.
Dlouhozrnná lepivá odrůda rýže pocházející z Thajska. Říká se jí také voňavá, protože má výraznou květinovou chuť i vůni. Používat byste ji tedy měli s neutrálními druhy masa, např. s kuřecím či krůtím, abyste nepřehlušili její voňavost. Skvěle chutná s jakoukoliv zeleninou, můžete ji vařit i dusit. Hodí se k pokrmům s omáčkou.
Tato odrůda dlouhozrnné rýže pochází ze severní Indie a je vhodná zejména k dušení. Není lepivá, vyznačuje se jemným aroma s mírně ořechovým nádechem. Oceníte ji u všech pokrmů, které se obejdou bez omáčky, např. ke smaženým masům, pečeným a grilovaným pokrmů. Její nespornou výhodou je rychlá příprava.
Na první pohled ji poznáte podle malých, kulatých zrnek, patří tedy mezi krátkozrnné druhy rýže. Někdy se jí říká také mléčná, protože obsahuje hodně škrobu, díky tomu dobře absorbuje vodu a po uvaření získává lepivou konzistenci, zvenčí má až kašovitou strukturu, ale vnitřek zrnek zůstává pevný. Na absorpci vody musíme pamatovat už při vaření a použít dostatečné množství vody. Pro svou lepivost se skvěle hodí na přípravu nákypů, pudingů, rýžových kaší. Kromě těchto sladkých pokrmů ji můžete použít také na nádivky, rýžové placičky či španělskou paellu. Právě pro svou lepivost je nepostradatelná při přípravě italského rizota.
Neloupaná zrna rýže se speciálně upravují pomocí páry. Ze slupek se při tomto procesu do zrna dostanou cenné minerální látky a vitamíny. Díky propařování získává tato rýže lehce nažloutlý nádech, který však po uvaření zmizí. Tato rýže se nerozvaří a nelepí. Používá se jako příloha k omáčkám nebo na zahušťování polévek.