Rouška sice není respirátor a ochrání nás jen mezi 15 a 80% (podle použitého materiálu), ale ochrání z 95% ty, se kterými se stýkáme. A to mohou být staří lidé, kteří se už s koronavirem nemusí umět poprat.
Začneme výběrem materiálu. Nejlepší je vybrat 100% bavlnu, která se může vyvařit či přežehlit na vysokou teplotu, aby byla opět sterilní a mohla se použít opakovaně. Nejúčinnější jsou roušky s vyměnitelnou či desinfikovatelnou filtrační vložkou, která zachytí maximum částic (zde se osvědčil například sáček do vysavače).
Co se týče postupu, můžeme buď vyrobit ze čtverce či obdélníku “překládanou” roušku (každý někdy překládal papír jako “harmoniku” ), nebo si podle jednoduché šablony udělat roušku “přestřiženou”. Návodů na internetu na jakýkoliv typ každý den přibývá a najdete je například ZDE
P. S. A neříkejme, že nemáme šicí stroj (snad každý má doma jehlu a niť), neříkejme, že šít neumíme. Dokáže to opravdu každý.
P. P. S. A když si vyrobíte svoji vlastní roušku a poté pro členy své rodiny, zkuste se zamyslet nad tím, jestli ve vašem okolí není náhodou někdo, kdo si roušku i přes tyto jednoduché rady udělat nedokáže... Děkujeme.