Mnozí budou souhlasit – není nic krásnějšího než procházka ranním lesem. Ptáci zpívají, vzduch je lahodný, a když ještě z podrostu vykoukne hříbek, křemenáč nebo poddubák, je pocit štěstí dokonalý. Jenže houby jsou poněkud náladové. Rostou jen někde a někdy. Některé chutné houby však můžeme pěstovat na zahradě, některé dokonce doma.

Hřib zahradní z naší zahrady

Pokud chceme být v pěstování hub úspěšní, musíme mít na zahradě vhodné podmínky. Houby totiž žijí v symbióze s některými stromy, především břízami, duby, buky, smrky, borovicemi či jedlemi. Dobrou zprávou je, že například břízy rostou velice rychle.

Spory hub se mohou do zahrady přenést z palivového dřeva, které si přineseme z lesa. Bývají také v mulčovací kůře nebo v zahradních substrátech s rašelinou a drtí z kůry. Spoléhat na to ovšem nejde.

Sadbu směsi hřibovitých hub (hřibu smrkového, kozáka březového, křemenáče osikového a dalších) si však můžeme i zakoupit. Výhodou je, že jsou profesionálně testované.

Jaké jsou tedy možnosti?

• Prášková směs je připravená z podhoubí nebo spor
• Suspenze s živými zárodky
• Sazenice stromů s naočkovaným podhoubím

Postup úspěšného pěstování

Houby můžeme „sázet“ od jara do podzimu, při teplotě nad 10 °C. Doporučuje se zvolit místo zastíněné ze západní strany – houby totiž nemají rády přímé slunce. Práškovou směs nasypeme, suspenzi nalijeme v jeden až dvoumetrovém kruhu kolem kmenu stromu do zhruba dvaceticentimetrové hloubky. Postupujeme tak, že odryjeme kousek drnu, umístíme sadbu a drn vrátíme zpět. Pokropíme odstátou vodou a případně nahrabeme uleželý kompost nebo kravský hnůj.

Půda musí být neustále vlhká, jinak dojde k poškození podhoubí a neuchytí se. Proto pokud neprší, pravidelně zaléváme. Sypeme na ni také čas od času lesní hrabanku s rozkládajícími se suchými listy. Plocha by neměla zarůst plevelem.

Kdy houby vyrostou?

Když vysadíme podhoubí na jaře, první plodnice se mohou objevit již na přelomu léta a podzimu. Jako v běžném lese však záleží na podmínkách, které v zahradě máme. Proto také nemůžeme počítat s tím, že vyrostou všechny druhy hub, které byly obsažené v zakoupené sadbě, ale jen ty, kterým se u nás zalíbilo nejvíc.

Podhoubí přezimuje a na jaře se rozrůstá. Takže pokud ho budeme hýčkat, může se nám každým rokem více a více odměnit.

Pýchavka a bedla

Kromě hřibovitých hub můžeme vypěstovat i jiné druhy hub:

• Pýchavka obecná: Pro výsadbu je třeba vybrat vlhčí půdu, která je bohatá na živiny, zvláště dusík. Pýchavky potřebují hustější travní porost, milují kopřivy, které právě dusík obsahují.
• Bedla vysoká: Na rozdíl od většiny ostatních hub bedla poměrně dobře snáší i sušší stanoviště. Svědčí jí travnaté stanoviště (zahradní trávník), který je možné posypat lesní půdou. Nelze ji pěstovat na půdách bez porostu rostlin. Plodnice tvoří většinou od konce července do konce října.

Nemáte zahradu?

Nevadí, další houby můžeme pěstovat i doma:

• Žampiony: Zakoupený balík se žampionovou sadbou umístíme do prostoru s teplotou 20-24° C, při které podhoubí proroste za 18 – 20 dní. Jakmile se bílé podhoubí objeví, odstraníme horní část plastového obalu, substrát na povrchu opatrně nakypříme, uhladíme a přesypeme krycí zeminou, která je součástí dodávky. Krycí zeminu navlhčíme. Když podhoubí proroste i větší část plochy krycí zeminy, prohrábneme ji. Jakmile se podhoubí plošně spojí, balík přeneseme do prostoru s teplotou 14-18 °C. Jakmile se objeví kloboučky, zeminu zalijeme. Plodnice neodřezáváme, ale vykrucujeme. Sklízet můžeme ještě čtyřikrát po týdenních pauzách.
• Hlíva ústřičná: V přírodě roste tato čím dál více oblíbená houba, nadupaná zdravím, na pařezech a kmenech stromů na vlhčích místech, a to od září do listopadu. Zakoupené podhoubí umožní pěstovat hlívu po celý rok při teplotě kolem 20 °C. Sadba hlívy se prodává v plastovém pytli naplněném slámou. Sláma je propařená, aby se zbavila možných spor plísní, a obsahuje všechny potřebné živiny pro růst podhoubí a pro zdárný vývoj plodnic.
• Shiitake: Tuto chutnou japonskou houbu, která je pro své léčivé účinky považovaná za zázračnou, můžeme pěstovat na měsíc starých kusech dubu, habru, olše nebo buku. Dřeva mají mít šířku o průměru 100 mm a délku 1 m. Na jejich protilehlých stranách do nich vyvrtáme otvory o průměru 10-15 mm a hloubce 20 mm, ve vzdálenosti cca 100 mm od sebe. Do otvorů vložíme sadbu a zalijeme parafínem. Takto upravená dřeva uložíme do skleníku nebo foliovníku s optimální teplotou 28 °C a udržujeme dostatečnou vlhkost. Na zimu je však musíme umístit na místo, kde teplota neklesne pod -5 °C. Podhoubí se tvoří zhruba rok. Poté klády nebo větve naočkovaných dřev umístíme na stinném vlhkém místě s teplotou mezi 12-20 °C. Když se vytvoří plodnice, můžeme zhruba v týdenním cyklu 5-6krát za sebou sklízet. Podobně můžeme shiitaké pěstovat i na pilinách z listnatých dřevin, slámě nebo drcených kukuřičných vřetenech. Nejjednodušší je pak zakoupit připravený a upravený balík sadby, který dokonce můžeme jednoduše vložitdo prázdného akvária, udržovat doporučenou teplotu a vlhčit.