Víte, jaké vánoční zvyklosti se tradují v okolním světě? Kde nosí dárky Weihnachtsmann, děda Koleda či Santa Claus, nebo jak se slaví Vánoce v Dánsku, Brazílii a Mexiku?

Německo

Již o první adventní neděli se v německých domácnostech objevují adventní věnce se svíčkami a děti dostávají adventní kalendáře s hezkými obrázky zimních krajinek, postaviček a čokoládovými bonbony. Každý den otevřou jedno okénko označené příslušným datem, snědí pamlsek a jsou o kousek blíž k vytouženému Štědrému večeru. Tento zvyk dobře zná již i naše nejmladší generace.

O adventu začínají v Německu vyhlášené řemeslné vánoční trhy. Nejnavštěvovanější jsou na nich stánky, v nichž si děti za cenu materiálu mohou pod dohledem řemeslníků, uměleckých kovářů, truhlářů a perníkářů vyrobit vlastní vánoční dárek.

Prvním poslem blížících se Vánoc je sv. Mikuláš. Přichází v předvečer 6. prosince, ale dárky nechává v předem připravených, krásně nablýskaných dětských botičkách až ráno o svém svátku. Když není s údržbou obuvi spokojen, nechá si dárky a do botičky nasype uhlí, brambory nebo mrkev. Na vánoční dárky si stejně jako u nás musí děti počkat do Štědrého večera.

V Německu mají hned několik vánočních dárců. Dárky nerozdává jen Ježíšek, ale i vánoční duch jménem Weihnachtsmann. Má rezavé vlasy a vousy, nosí plášť s kapucí a cestuje na osedlaném divokém větru. Pochází nejspíše ze severního Německa. Dříve odnášel v pytli, který nosí přes rameno, neposlušné děti a metlou trestal nevěrné ženy. Se stoupajícím věkem se jeho povaha změnila k lepšímu a dnes je to hodný, rozvážný a dobromyslný starý muž.

V jižním Německu však děti o Štědrém večeru navštěvuje výhradně Ježíšek. Nikým neviděn sestupuje doprovázen anděly z nebe a dává pod vánoční stromečky dárky.

Oblíbeným vánočním jídlem je v Německu husa a tradičně se podávají sladké ovocné kompoty a zavařeniny. Z drůbeže je oblíbená i kachna a krůta. Na chladném severu si však raději pochutnají na pěkně propečené klobásce a bramborovém salátu nebo na libovém párečku. Jen v Bavorsku a Bádensku-Württembersku nesmí na štědrovečerním stole chybět ryba. Kapr se tu upravuje na nejrůznější způsoby a nechybí ani obdoba českého receptu kapra na černo nebo na modro. Cukroví pečou německé hospodyňky ještě před adventem. Nejčastěji jsou to perníčky a placičky s čokoládovou nebo různobarevnou cukrovou polevou.

V některých německých vesnicích se zachovala stará tradice mysterií. Lidé sledují průvod andělů, pastýřů, Panny Marie a svatého Josefa se svatým Mikulášem. V čele jede na bílém koni svatý Martin doprovázený žebrákem. Masky rozdávají dětem z velkých nůší rukodělné, podomácku zhotovené hračky.

K německým Vánocům patří bohatě ozdobený stromeček, který tu má dávnou tradici, stejně oblíbené jsou však i starší betlémy. Nejproslavenější byly v Německu jesličky zhotovované v Tyrolsku.

V Bavorsku po tři čtvrtky před Štědrým dnem chodí od vesnice k vesnici zpěváci, kteří klepou na dveře a házejí hrách na okna. “Noc klepání” má věřícím připomenout smutek Marie a Josefa, když unavení a ztrápení nemohli najít v Betlémě útulek v lidských příbytcích a museli se spokojit s pohostinstvím chléva. Podobný obřad klepání na zavřené dveře, symbolizující tvrdost a nepřístupnost lidských srdcí, se dodržuje o Vánocích i v dalekém exotickém Mexiku.

Mexiko

Oslavují Vánoce pro ně typicky – hlučně a vesele. Stromeček nemají. Sladkosti dávají do velkého hliněného džbánu na vodu – pinty, který visí ze stropu a je ozdobený peřím. Děti se po něm natahují a tlučou do něho dřevěnými hůlkami tak dlouho, dokud džbán nespadne a sladkosti a dárky se nevysypou.

Čtyři hořící svíčky adventního věnce vykládají Dánové jako symboly čtyř období lidského života – dětství, mládí, dospělosti a stáří. Vánoce jsou v Dánsku ale spojeny především s dárky, na kterých se nikdy nešetřilo. Připravují se s několikaměsíčním předstihem a Dánové dělají s jejich nákupem velké tajnosti. Podle starého obyčeje totiž musí být každý dárek pro obdarovaného velkým překvapením. Lidé v Dánsku věří, že čím větší překvapení, tím šťastnější budoucnost je čeká.

Dárky se balí alespoň do dvaceti vrstev vánočního papíru a krabic. Drobné dárky a cukroví se věší na větve vánočního stromečku, který nesmí chybět v žádné domácnosti. Nejoblíbenější tu je smrček. V posledních letech získal na oblibě také zvyk kupovat malé jehličnany v květináčích. O Vánocích je ozdobit a na jaře slavnostně zasadit do volné přírody, v lese nebo na speciálně vyhrazeném místě v městském parku.

Ke štědrovečerní večeři se podává husa, kachna, vepřová pečeně s červeným zelím, teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá studeným mlékem, pivní a pšeničný chléb a jako dezert sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí. Komu se poštěstí ji najít, dostane speciální dárek Julemand.

Vánoční specialitou Dánska jsou tzv. vánoční talíře. Před více než 100 lety vyrobila v Dánsku první vánoční talíř porcelánka Bing & Grondahl jako děkovný dárek pro své stálé odběratele. Ručně malovaný talíř zářil temně modrým kobaltem a zdobil ho nápis Jule 1895. Od té doby dodává každoročně dánská porcelánka před Vánoci na trh oblíbené talíře vždy s novým motivem. Dánské vánoční talíře zanedlouho inspirovaly výrobce v Holandsku, Německu a Anglii. V současnosti se z vánočních talířů staly na celém světě vyhledávané objekty sběratelského zájmu.

Bulharsko

V pravoslavném Bulharsku se vánoční svátky slaví až 6. ledna, a tak si milovníci Vánoc mohou nadělovat dárky hned dvakrát – 24. prosince i 6. ledna. V žádné bulharské domácnosti nechybí o Vánocích ozdobený stromeček. Dárky pod něj dává děda Koleda.

Tradičním vánočním jídlem je v Bulharsku vepřové maso, čočka, fazole, rýže a zelí. Místo vánoček, na které jsme zvyklí u nás, připravují Bulhaři ze sladkého kynutého těsta pečivo ve formě kroužků. Na venkově se ještě občas dodržuje starý bulharský zvyk, že hlava rodiny rozloží před štědrovečerní večeří po zemi slámu, připomínající chudobu chléva, ve kterém přišel na svět vyvolený syn Boží – Ježíšek. Hospodyně rozprostře na slaměnou podestýlku vyšívanou pokrývku a na takto připravený “stůl” rozloží mísy s jídlem. Nejstarší člen rodiny pokrmy požehná a vánoční hostina může začít.

Brazílie

Vánoční oslavy jsou zde velmi důležitými svátky. Nádherné pláže neznají zimu ani sníh. V páté nejlidnatější zemi světa žijí vedle sebe potomci Portugalců, Italů, Němců a Španělů, mulati, mestici, černoši, Japonci a Indiáni. Proto se také ve vánočních oslavách zrcadlí nebývalá národnostní různorodost. Protože se ale všichni považují především za Brazilce, mají Vánoce i spoustu společných rysů. Téměř všechny vánoční stromky jsou umělé, zdobené spoustou nejbarevnějších vánočních ozdob. Skutečné jehličnany si mohou dovolit jen ti nejbohatší. Brazilci jsou proslulí nejen početnými rodinami, ale i velkorysostí a chutí utrácet. Většina obyvatel Brazílie navštěvuje o vánočních svátcích mše v kostelích nebo přímo pod otevřeným nebem. O štědrovečerní večeři si Brazilci pochutnávají na pečeném krocanu, ovoci, mořských rybách a sladkých zákuscích.

Velká Británie

Vánoční svátky už začínají vlastně na Mikuláše, tedy 6. prosince. Vrcholem je 25. prosinec – den, kdy děti po probuzení nacházejí v červených ponožkách dárky od Santa Clause. Celá rodina se pak sejde nad nadívaným krocanem a švestkovým pudinkem – podivnou směsí oříšků, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citrónu… A samozřejmě ještě švestek. Podává se flambovaný koňakem a s horkým punčem.

Austrálie

V zemi klokanů slaví Vánoce stejně jako ve Velké Británii – jen s tím rozdílem, že místo lyžování a koulování vrcholí v Austrálii léto a děti si užívají letních prázdnin, které s oblibou tráví na pobřeží oceánu s celou rodinou. Vánoční stromečky mají buď umělé, nebo zasazené v květináči. Vánoční hostina má většinou formu pikniku pod otevřeným nebem s nezbytnými barevnými balónky. Pijí se ovocné šťávy, australské pivo i australské víno. K jídlu se podávají studené obložené mísy, chlazené ovocné a zeleninové saláty a přeslazené dorty a zákusky. Nesmí chybět meloun. A kdo si chce jídelníčkem připomenout historii své země jako jedné z bývalých britských kolonií, dá si o štědrovečerní večeři jako dezert teplý švestkový nákyp s hrozinkami a ořechy polévaný vaječným koňakem. Australané o vánočních svátcích s oblibou navštěvují své příbuzné, přátele a známé a vůbec jim nevadí, když musejí jet na návštěvu několik set mil.

Keňa

Vánoce jsou zde svátky hlavně pro turisty – v zemi je pouze 12 % křesťanů. Štědrý den slaví turisté v hotelích po německo-britském způsobu, zatímco místní muslimové přihlížejí. Bouřlivější bývá Silvestr, kdy se i řada “domorodců” napije něčeho ostřejšího.

Texty byly použity z Malé encyklopedie Vánoc od nakladatelství Libri