Tuřín (botanicky brukev řepka tuřín, známý také pod názvem kolník) je rostlina z rodu Brassica, jejichž historie sahá hluboko do dějin lidstva. Tuříny jsou příbuzné s vodnicemi, s kterými jsou vzájemně křižitelní. Tvrdí se, že se tuřín pozná od vodnice podle ojínělých listů a lysé lodyhy. Každopádně na rozdíl od vodnice jsou bulvy tuřínu větší a také jejich větší část vyčnívá nad zemí.
Jako kulturní rostlina je tuřín znám cca 4000 let. První jej poznali a pěstovali starověké národy ve Středozemí. Lahůdkové tuříny jemnější chuti byly vypěstovány teprve nedávno. V roce 1959 byl u nás vyšlechtěn polokrmný tuřín “Milevský”, který je vhodný pro drobné pěstitele a hodí se na tuřínové zelí, saláty a přílohy k masu. Dalšími odrůdami jsou “Vetrovský” a ze zahraničních žlutomasé kultivary ” Krasnoselskij” a “Hofmanův žlutý obrovský”, bělomasý “máslový bílý” a nachový “Bamkholm”.
Na Moravě a na Slovensku je tuřín nazýván kolník, kvačka, kvaka nebo klaka.
Tuřín obsahuje 90 % vody a díky tomu je velmi dietní. Má ale především hojivé a léčivé účinky – nejčastěji se používá proti chorobám zažívacího ústrojí.V jeho sušině jsou dále bílkoviny, tuky, 20 mg vitamínu C, karoten a hlavně pak až 200 mg vápníku – je tudíž vhodný při zlomeninách nebo osteoporóze.
Tuřín rovněž působí proti řadě kožních onemocnění, čistí krev a je používán při plicní a kostní tuberkulóze. V neposlední řadě tuřín zvyšuje peristaltiku střev, a to díky vysokému obsahu vlákniny. Pozor! Tuřín by neměli používat lidé s akutním zánětem jater či žlučníku a při žlučníkových kamenech!
Tuřín lze využít prakticky celý včetně listů. V Německu je dokonce populární vyšlechtěná listová forma, kde se jednotlivé listy otrhávají a dusí se jako kapusta nebo špenát.
Jinak bulvy se nejčastěji konzumují vařené, v polévkách, omáčkách a přílohách, mladé plody tuřínu jsou velmi chutné i syrové. Vynikající je rovněž tuřín opečený jako hranolky.
Jeden velký nebo dva menší tuříny se oloupají a nastrouhají. Vzniklá kaše se spaří vřelou vodou a nechá se vařit. Do uvařené se přidá tolik vody, kolik má být polévky. Také se v ní vaří několik rozkrájených bramborů. Polévka se zahustí mlékem s trochou mouky a rozkvedlaným vejcem. Před podáváním se osolí a opepří.
Tuřín oškrabejte a nakrájejte na hranolky, spařte vroucí vodou a duste na másle s kostkou cukru dozlatova, podlévejte teplým vepřovým vývarem. K podušenému tuřínu přidejte vařené mladé vepřové maso nakrájené na kousky. Vše zalijte omáčkou, kterou připravíte ze zkaramelizované jíšky a vepřového vývaru, okořeněného tlučeným novým kořením. (Obdobně lze upravit i se skopovým masem.) To vše lze ozdobit na talíři celerovým listem.
Tuřín nakrájejte na malé kostky, osolte a duste ve vývaru z kostí a zeleniny. Do kyselé smetany vmíchejte jednu lžičku plnotučné hořčice, osolte a směsí zalijte dušený tuřín; posypte strouhaným sýrem.
Na krouhátku se nakrouhají podobně jako okurky asi tři větší tuříny, které se dají do hrnce a zalijí vodou, tak jako když se vaří hlávkové zelí. Přidají se k nim asi dvě kostky cukru, trochu kmínu a soli (podle chuti). Během vaření lze přidat asi 3 lžíce octa. Změklý tuřín se scedí a zavaří s omáčkou tak jako hlávkové zelí a dochutí dle chuti octem, solí, pepřem. Zelí se omastí sádlem nebo škvařenou slaninou. K příloze se podávají uvařené nebo pečené brambory.
Tuřín, mrkev oloupaná a opláchnutá vodou se pokrájí na silnější kusy a ve slané vodě se uvaří do měkka. Když vychladne, nakrájí se na jemné plátečky a promíchá se opatrně s jemně pokrájenými oloupanými jablky, usekanou cibulí, opepří se, osolí a přidá se octová zálivka. Je dobré připravit salát 12 hodin předem, před podáváním, aby vše náležitě prosáklo a mělo lahodnou chuť.
Oloupejte tuřín a nakrájejte na plátky. Srovnejte na vymaštěný plech, posolte, posypte tlučeným kmínem a opékejte v troubě. Tuřínové opečenky uvítají zejména děti.